Žijeme v Matrixu?

Úvaha o současné společnosti a jejím dopadu na běžného občana

Můj vysokoškolský učitel filozofie nechal naši skupinu celý jeden seminář (1,5 hodiny) rozebírat americký akční sci-fi film Matrix. Někteří z nás na téma filmu psali i 10ti stránkovou seminární práci. Proč jsme rozebírali americkou akční  „blbinu“ na semináři tak vážného předmětu?

Pro ty z vás, co film neviděli, nebo v něm vidí jen akční podívanou, bych měl vysvětlit další rovinu filmu. Zní to neuvěřitelně, ale film má právě filozofickou rovinu. (Jak to je u postmoderních děl běžné, to je ale na delší vídání, zájemci ať se mi ozvou na e-mail.) Hraje si s myšlenkou, že žijeme v jakémsi virtuálním světě, na který jsme napojeni přes náš mozek a který se v našem mozku i odehrává. Pro nás je ale vše reálné. Naše fyzická těla využívají vládnoucí stroje, které přerostly člověku přes hlavu. Používají nás jako zdroj energie pro své továrny, kde tvoří sami sebe. Nevědomí lidé zatím ve své „realitě“ chodí do práce, vydělávají peníze, pijí, jí, milují se, hádají, ….

Co když tato myšlenka ale není tak úplně nereálná? Co když jsou stroje v Matrixu v naší realitě mamutí organizace s velkými příjmy a virtuální svět Matrixu, kde postavy filmu žijí, je naše zdraví? Jako prostředek vstupu do virtuálního světa zdraví použijeme chemii. Společnosti z nás pak ždímají peníze podobně, jako stroje z lidí energii. Nežijeme sice úplně v jiném, nereálném světě, máme totiž do jisté míry možnost s tím vědomě něco dělat, není však úniku. Stále nerozumíte, co mám na mysli?

Společnost ve které žijeme si říká kapitalistická. To znamená, že kdo má peníze, má moc. (Určitě znáte texty písniček jako Money od Pink Floyd, či stejnojmennou píseň od Abby.)  Peníze mají většinou velké firmy, v našem případě budeme brát firmy, které se zabývají rozsáhlým polem chemie. Z těchto firem pak vybereme firmy potravinářské a farmaceutické. Ty mají dostatek peněz na to, aby mohli vládnout. A uplácet zákonodárný sektor, i moc výkonnou. Proč? Pro tvorbu dalších peněz. Proto, aby nás, běžné lidičky měly v hrsti. Myslíte že přeháním?

Pár příkladů za všechny. Začněme od potravin. Ve všem, co jíme jsou aditiva, neboli éčka. Tedy látky modifikující chuť. Jsou ve všem: v másle (barva, chuť), mouce (barva), cukru (barva), žvýkačkách (příchuť, náhradní sladidlo, barva), jsou dokonce i v pečivu – jako stabilizátory, barviva a dochucovadla (vůbec nejhorší jsou uzeniny!!) a dalších a dalších. A všechny tyto látky, jak už to u umělých látek bývá, jsou více či méně jedovaté, mohou mít za následek vážné poškození zdraví. (Proč myslíte, že naše babičky neznaly rakovinu?) Tabulku škodlivosti, či menší škodlivosti jsme zveřejnili i v našem časopisu. Zde ještě není přímá vazba na nás, na konzumenty. Můžeme si přece vybrat, jestli v obchodě šáhneme po brčálově zelené, uměle doslazené limonádě, nebo po čisté vodě. Problém nastává, když vám tyto látky (nebo jiné, nebo stres – žijeme v nezdravé době), poškodí zdraví.

Pak se dostáváte do rukou druhé skupiny. K firmám farmaceutickým. Proč myslíte, že vaše 70-ti letá babička bere 15 druhů prášků a libuje si, jak jí to pomáhá? Ona by nemusela brát nic. Ale pan doktor povídal, že v jejím věku… Lék na srdce zvyšuje tlak, lék na tlak poškozuje trávení, lék na trávení poškozuje ledviny, lék na ledviny zvyšuje tlak a navíc způsobuje deprese, s depresemi vás zavřou do nemocnice, dají vám prášky na depresi, které způsobují agresivitu a milou babičku, která postřílela osazenstvo čekárny u našeho pana doktora zavřou do blázince. Tam jí dají prášky na utlumení mozkové činnosti, které způsobují… a tak dále.

A kdo z toho má peníze? Farmaceutické firmy. A kdo to tiše schvaluje? Námi zvolení zastupitelé demokracie, kteří z toho také dobře profitují. Dokonce jistými zákony zakazují jiné alternativy, jak si povíme dále.

Věnujme se ale, tomu, proč navštěvujete tyto stránky, tedy cukrovce. Pokud vím, jsou s touto nemocí spojeny dost velké peníze. Když krabička inzulínů stojí řádově přes tisíc korun, glukoměr pět tisíc, proužky opět kolem tisíce, glukagon další tisíc a tak dále. (Německé glukoměry stojí jen 500 korun. Myslíte, že si je koupíte? Omyl, naše testovací proužky vám do nich nebudou fungovat – jsou blokované. Musíte si koupit i německé proužky. Ty stojí ale opět kolem tisíce korun.) Existovaly zde přece proužky od jedné nejmenované brněnské firmy, namítnete, jak se to jenom jmenovaly…. Jó, přece M… Zadržte! Ty se přece pro malý odbyt nevyrábí… Nebo proto, že nejmenovaná brněnská firma je moc malá na to, aby podplatila evropskou legislativu, která tyto proužky zakazuje, pro jejich „nepřesnost“. Nemá, ale jiní výrobci mají…

A jak je to s už výše jmenovanými sladidly? Jedno nejvíce rozšířené umělé sladidlo od A. způsobuje prokazatelně rakovinu střev. Ví se o tom, jenom se tají jak velké množství je na to potřeba. Nebo jaká doba užívání? Zkuste si dát naráz 10 litrů Pepsi light a uvidíte, jak vám bude…

Jasně, existují přírodní, naprosto neškodná sladidla na stejné bázi jako aditiva – také vyvolávají pocit chuti na jazyku, ty jsou ale zakázané. Příklad? Jedna kytička od S. Používá se v USA a Japonsku. Zkuste si extrakt – bílý prášek přivést a prodávat ho. Uvidíte, jak rychle vás navštíví pěkně oblíknutí, příjemně naladění pánové s nadutými kapsami na jedné straně a černými brýlemi na očích. Dostanete jasný návrh: buď přijdete o dům (rodinu, auto, babičku, jak kdo), nebo si prodej rychle rozmyslíte.

Proč to? Víte kolik peněz se dá získat za jednu prodanou paletu uměle oslazených limonád? Víte, kolik peněz tito výrobci dostanou od farmaceutiků za dobré služby? Jak výhodné je léčit rakovinu, jak drahé jsou zákroky a léky, přístroje na chemoterapii…

A kruh se nám uzavírá. Jak to vypadá ve schématu? Člověk se celý život sytí uměle barvenou a dochucenou potravou. To mu dříve, či později podlomí zdraví, a ujmou se ho výrobci léčiv. Ty mu „léčí“ následky dalšími jedy a pomohou mu rychle do rakve. Rodina uspořádá velkolepý pohřeb a pohřebáci si mnou ruce… Všichni vědí, jak to je, a tak platí našemu demokratickému aparátu, aby zákony zapadaly do tohoto koloběhu. A kdo je škodný? My. Běžní lidé. Ale jsme bez peněz abychom něco zmohli.

Ono vůbec, když se zamyslíte nad lékařstvím, tak se léčí jenom následky. Ne příčiny. Bolí vás hlava? Vezměte si prášky na bolest. (Také pěkné svinstvo.) Nefunguje vám slinivka? „Vyléčí“ vás inzulín. Co je to za nesmysl? Odkdy se může říkat: „Pacient je léčen inzulínem.“ Takový blábol! Proč nikdo nevyřeší, proč dochází k zastavení tvorby inzulínu, ke vzniku rakoviny, k bolestem hlavy? Protože by firmy přišly o možnosti vás „léčit“. Kdo ví, jestli není cukrovka nemoc uměle udržovaná? Kdo ví, jestli není léčitelná jako jiné nemoci? (Starověké a pravěké národy prý neměli s léčení cukrovky problémy. A znaly snad chemii?) Kdo ví, jestli není výhodné cpát vám inzulín, prášky na ledviny, glukagon na nízký cukr, glukoměr s předraženými testovacími papírky, řezat vám nohy, zkoumat oční pozadí, léčit rakovinu slinivky, léčit infarkty, a další… A nakonec? Čím dříve se dostanete do hrobu, tím lépe pro funebráky. „Až jednou sklapnu paraple, to bude legrace, to bude teda funus, no zkrátka senzace…“ 

Zpátky k firmu. Stále si ještě myslíte, že nejste ovládaní? Máme snad možnost výběru? Sežeňte potravinu bez aditiv, surfujte na internetu aniž byste byli vystopovatelní, používejte mobil, aniž by telekomunikační firma nedokázala říct, kde právě jste, zaregistrujte se někam bez rodného čísla, vzbuřte se proti zákonům, reklamě, trhu, zdravotnictví, zkuste se chovat nekomerčně, nesledovat televizi, nečíst noviny, neposlouchat rádio, nejděte s módou (Vy ještě nemáte mobil s vodotryskem?), nejezděte na předražený benzín, ….. My žijeme v Matrixu! Vždyť je to pohodlnější.

 George Orwell kdysi napsal: „Velký Bratr tě sleduje.“ Matrix to sděluje skrytě pod nánosem lehce konzumovatelné akce. A my dodáváme překlad písničky Pink Floyd Money:

Prachy
Peníze, vypadni odsud
Sežeň si dobrej flek, kde platěj víc
a kde se budeš mít líp
Peníze, to je něco,
schrábni výplatu oběma rukama
a odnes si ji do úkrytu,
Nové auto, kaviár, čtyřhvězdičkové sny
asi si koupím nějaký fotbalový tým

Peníze, teď zpátky
jsem sice kamarád,
ale ruce pryč od mé hromádky
Peníze jsou hit
Kašlu ti na tvoje postranní skutky
Já se vezu v první třídě
v lepší společnosti a myslím,
že bych potřeboval tryskáč Lear

Peníze jsou zločin
Rozděluj je spravedlivé,
ale neber mi můj díl koláče
Peníze, tak to aspoň říkají
jsou dneska kořenem všeho zla
Takže když žádáš, aby ti přidali
Nediv se, že ti nedaj nic.

P.S.: Znáte někdo chemicky vyrobený lék, který opravdu léčí? To znamená, který není jen pro podpoření obrany těla?

Poznámka: Tento článek je osobním stanoviskem autora. Můžete se mnou polemizovat, můžete nesouhlasit, ale je to tak. A možná horší…

Reakce:

Milý Jakube,
se zájmem jsem si přečetla Vaši úvahu o kapitalistické společnosti a nemocech.

Nechci zase tak moc polemizovat s Vaším osobním názorem na medicínu, máte pravdu, že ve farmacii se točí obrovské peníze, ale ráda bych Vás upozornila na dvě věci:

Za prvé rakovina existovala prokazatelně už před stovkami let. Zajděte do Národního muzea v Praze, mají tam kosti, myslím, že z doby bronzové, na kterých je pěkně patrný nádor. Nižší výskyt rakoviny v době našich babiček nebo spíš praprababiček byl kromě zdravějšího zdravotního stylu způsoben taky tím, že byl mnohem nižší průměrný věk. Spousta lidí se té rakoviny prostě nedožila, umřeli dřív na jiné nemoci.

A za druhé, podezírat medicínu, že schválně neléčí cukrovku je už vůbec komické. Myslíte, že před objevením glukometrů s předraženými proužky bylo diabetikům líp? A o inzulínu ani nemluvím, kdyby nebyl znám inzulín, tak diabetici 1. typu o žádných předražených proužcích debatovat nebudou. Budou totiž do roka mrtví.

A na konec odpověď na otázku, jestli známe chemicky vyrobený lék, který opravdu léčí. No, třeba penicilín. Ten nezvyšuje vlastní obranyschopnost, ale skutečně zabíjí bakterie, které způsobují nemoc.

S pozdravem
L.B. (redakci je jméno autora této reakce známo)