Vědci z Maastricht University Medical Center zjistili, že vzestup teploty životního prostředí o jeden stupeň Celsia by mohl mít za následek 100 000 nových případů výskytu cukrovky 2. typu ve Spojených státech Amerických každý rok.
Ke zjištění došli po formulaci hypotézy, že spalování hnědé tukové tkáně vytváří teplo – v reakci na teplotu okolí. Jak okolní teplota stoupá je třeba spalovat méně hnědého tuku, aby se člověk zahřál, což vede k nárůstu tělesné hmotnosti a inzulinové rezistence.
„To zdůrazňuje význam dalšího výzkumu vlivu životního prostředí a jeho teploty na metabolismus glukózy a nástup cukrovky, a to zejména s ohledem na globální zvýšení teploty,“ řekla Lisanne L Blauw, doktorand na Leiden University Medical Center.
Blauw a její kolegové doporučují každý den snížit termostaty na teplotu mezi 15 ° C a 17 ° C po dobu několika hodin, aby se snížilo riziko přibývání na váze.
Říká se, že proto, že tolik času trávíme doma, naše těla nejsou zvyklá přirozeně spalovat kalorie, aby se zahřála.
Profesor Ashley Grossman z Oxfordské univerzity, který nebyl zapojen do studie, dodal, že otevření okna ložnice v noci může být jednoduchým způsobem snižování rizika obezity a rozvoje cukrovky 2. typu.
„Jsou poměrně povzbudivé důkazy, že ochlazování těla dokonce o několik stupňů může zlepšit nebo snížit vznik cukrovky,“ řekl. „Život v chladném prostředí může být užitečný pro zvýšení citlivosti na inzulín a odrazení cukrovky.
Zdroj: diabetes.co.uk
