Zapouzdření buněk ostrůvků je slibnou cestou výzkumu cukrovky 1. typu, který umožňuje pacientům podávat stovky tisíc beta buněk produkujících inzulín, zlepšit jejich dlouhodobou kontrolu a zastavit potřebu inzulínových injekcí.
Existující problém s zapouzdřením vyvolává potřebu užívat imunosupresivní léky, které nesou řadu vedlejších účinků, jako je snížení schopnosti těla bojovat s infekcemi. Použití hydrogelových tobolek může pomoci zabránit napadení imunitního systému buňkami, je ale těžké tyto kapsle odstranit.
Vědci na Cornellově univerzitě v New Yorku se pokusili bojovat proti tomuto problému tím, že navrhli způsob implantace buněk ostrůvků, který umožní snadnější odstranění buněk poté, co buď zemřely, nebo selhaly. To, jak říkají, může omezit možné trvalé poškození buněk a potenciál tvořit nádory.
Při potažením ostrůvků tenkým hydrogelem a jejich připevněním k polymerní niti spíše než použitím kapslí mohou být buňky snadněji odstraněny nebo nahrazeny, když byly tělem používány.
„Když selžou nebo zemřou, musí ven,“ řekl vedoucí autor Minglin Ma. „Nechcete něco dát do těla, co nelze vyjmout. S naší metodou to není problém.“
Profesor Ma a jeho tým byli inspirováni způsobem, jakým jsou navěšeny korálky vody na pavučině. Vysvětlil: „Mezi kapslemi nemáte žádné mezery. S pavoukovým hedvábím máte stále ještě mezery mezi vodními korálky. V našem případě by mezery byly špatné, pokud jde o tkáň jizev a podobně.“
Potenciál zařízení byl již prokázán ve studiích na zvířatech – u potkanů po dobu až čtyř měsíců. Přístroj je implantován minimálně invazivním laparoskopickým otvorem.
V současné době nebyly prováděny žádné výzkumy na člověku, ale vědci jsou optimističtí ohledně důsledků implantace pro budoucí pokusy o zapouzdření.
„Toto zapouzdřovací zařízení může přispět k buněčné terapii pro cukrovku 1. typu kvůli dostupnosti a potenciálu,“ uzavírají vědci.
Zdroj: diabetes.co.uk