Tým psychologů v Singapuru vybavil 111 lidí náhlavními soupravami pro virtuální realitu, aby měřili jejich fyziologické reakce při procházení virtuální ulicí. Někteří se vydali ulicí s řadami vysázené zeleně, zatímco jiní chodili po ulicích, kde byly namísto rostlin namalovány fasády budov zeleně.
Byla sledována jejich variabilita srdečního rytmu – indikátor stresu – a byli také požádáni o vyplnění dotazníku hodnotícího úroveň jejich úzkosti a pozitivních / negativních emocí.
Studie zjistila, že u těch, kteří chodili po ulicích se zelenými rostlinami, nedošlo k žádným změnám úrovní stresu podle jedné míry variability srdeční frekvence, zatímco u osob vystavených zeleným nátěrům došlo k výraznému zvýšení stresu.
Ve svých dotaznících ti, kteří procházeli ulicemi se zelenými stěnami, uvedli, že se cítí méně pozitivní, zatímco účastníci, kteří si prohlíželi zeleň, neuváděli, že by se cítili více či méně pozitivní.
Spolu s výhodami udržitelnosti vědci z Nanyang Technological University (NTU) říkají, že účinky vertikální zeleně na blahobyt by nyní měli zvažovat i urbanisté. Říká se, že přístup „biofilního designu“ – jak je patrný ve městech včetně Singapuru, Wellingtonu (NZ) a San Franciska – by měl být přijat ve více městském prostředí.
Výzkumný tým NTU plánuje použít VR, který vyvinul, k dalšímu prozkoumání psychologického dopadu začlenění přírody do architektury, jako je účinek použití dřeva místo betonu.
Zdroj: diabetes.co.uk
