Vědci použili transplantace lidských embryonálních kmenových buněk, aby zvrátili diabetes 1. typu u myší. Výzkum přináší naději pro zhruba 300 milionů lidí na celém světě, kteří mají chronické onemocnění.
Tým, který čítal 13 lidí, zveřejnil výsledky výzkumu v časopise Diabetes. Po transplantaci kmenových buněk tyto buňky zrály do beta buněk. Poté začaly automaticky snímat hladinu cukru v krvi a uvolňovat správné množství inzulínu. Několik desítek myší s cukrovkou bylo postupně odstaveno od inzulinu.
„V podstatě byly myši vyléčené z cukrovky tím, že si tělo vzalo zpět na starosti regulování produkce inzulínu, jak je to běžné u zdravých nediabetiků,“ říká hlavní autor výzkumu Timothy Kieffer. „Trvalo to asi čtyři až pět měsíců, než se z buněk kmenových staly funkční beta buňky. Myši byly schopny udržovat dobré hladinu glukózy v krvi, i když měly stravu velmi bohatou na glukózu,“ dodal Kieffer, profesor UBC v oddělení buněčných a fyziologických věd.
Ve studijní metodice byly myším pod narkózou injekcí umístěny pod levou oblast ledvin miliony buněk odvozených od kmenových buněk.
Ačkoli výzkum ukázal, že kmenové buňky jednoho dne mohou poskytnout lék na diabetes, také ukázal, že bude nutné vyřešit vedlejší účinky. U některých myší se místo beta buněk vyvinuly z kmenových buněk kosti nebo chrupavky.
Další překážkou je najít způsob, aby terapie fungovala u lidí tak, aby nebyly buňky odmítnuty. Myši použité ve studii byly chované s oslabenou imunitou. Jinak by odmítly lidské buňky jako cizí útočníky.
Pokračující studie probíhají v UBC u mnoha dalších myší. Výzkum se dále zaměří na proveditelnost metody zapouzdření kmenových buněk v membráně, která nebude rozpoznána jako cizí objekt v těle.
Kieffer řekl, že je velmi potěšen skutečností, že myši byly nejen vyléčeny, ale také žily dobře a dlouho, navzdory potlačenému imunitnímu systému. Přesto je třeba nadále zkoumat způsoby, jak vyladit postup tak, aby se buňky nevyvíjely do něčeho jiného, než do beta buněk..
Zdroj: Vancouversun.com
