Je transplantace orgánů prasat bezpečná?Prasata budou v budoucnu pomáhat pokrývat velkou poptávku po transplantovaných orgánech. Dříve, než bude tato metoda fungovat, musejí vědci překonat ještě řadu překážek.
Tato oblast vědy se nazývá xenotransplantace. Jedná se o přenos buněk, tkání nebo orgánů z jednoho druhu na jiný druh, v tomto případě z pasete na člověka.
A proč právě prasata? Prasata jsou nenáročná na chov a hlavně levná. Orgány prasat ukazují v testech vysokou mikrobiologickou jistotu, tedy minimální riziko přenosu některé nemoci při transplantaci z prasete na člověka. Tedy ne jako u opic.
Překážky: je zde velké riziko odmítnutí orgánu díky minimální příbuznosti. Také mikrobiální čistota je problémem. Většina organizmů může být selekcí eliminována, ale každé zvíře v sobě nosí tzv. retroviry1. To jsou původci, kteří dlouhodobě zapíší svou dědičnou informaci při infekci do dědičného jádra hostitele. Existuje riziko, že tyto retroviry vyvolají u člověka neznámé infekce, které mohou vést až k nádorům a poruše imunitního systému.
Před nedávnem informovali američtí a britští vědci o úspěšném chovu geneticky modifikovaných prasat. V pokusech s primáty mohly být buňky a orgány z těchto prasat úspěšně analyzovány.
Vědci se teď zaměřují na mikrobiální jistotu. Důležitý je výběr zvířat, které v sobě nenesou infekční viry. Vědci se také snaží zabránit přenosu prasečích retrovirů na člověka a podařilo se již získat protilátky, které by měly fungovat jako základ očkovací látky proti retrovirům.
Nejprve budou moci z této metody vytěžit diabetici. Budou jim moc být transplantovány prasečí inzulínové buňky ze slinivky. Na základě těchto zkušeností budou moci být později transplantovány tkáně a poté orgány, např. ledviny.
Přes slibný vývoj vědci varují před falešným optimizmem. Přesto by mohla být tato metoda uvedena v několika letech do praxe.
1 retroviry vyvolávají zhoubné nádory zvířat.
