Navzdory hltání sladkého ovoce netopýři netrpí žádnými škodlivými účinky, což vede vědce k tomu, aby se blíže podívali na to, jak se jejich těla přizpůsobila tak vysokému příjmu cukru, s nadějí, že by to mohlo být základem pro vývoj léčby cukrovky.
Spoluautor Dr Nadav Ahituv, ředitel Institutu lidské genetiky Kalifornské univerzity v San Franciscu, řekl: „Při cukrovce lidské tělo nedokáže produkovat nebo detekovat inzulín, což vede k problémům s kontrolou hladiny cukru v krvi.“
„Ale kaloně mají genetický systém, který bez problémů kontroluje hladinu cukru v krvi. Rádi bychom se z tohoto systému poučili, abychom pro lidi vytvářeli lepší terapie vnímající inzulín nebo cukr.“
Spoluautor doktor Wei Gordon, odborný asistent biologie na Menlo College, řekl: „Musíme porozumět metabolismu s vysokým obsahem cukrů, jako je tento, abychom mohli pomoci jednomu ze tří Američanů, kteří trpí prediabetem.“
Výzkum se soustředil na to, jak se netopýří slinivka a ledviny vyvinuly, aby umožnily kaloňům denně konzumovat až dvojnásobek jejich tělesné hmotnosti.
Ve srovnání se slinivkou netopýra, který se živí hmyzem, měl slinivka kaloně více buněk produkujících inzulín.
Vědci také identifikovali genetické změny, ke kterým došlo, aby pomohly kaloňům zpracovat velké množství cukru.
Použili novou jednobuněčnou technologii k prozkoumání toho, jak buňky regulují genovou expresi (které geny byly zapnuté nebo vypnuté), aby zvládli stravu.
Výzkumníci objevili regulační DNA v buňkách kaloně, která se vyvinula, aby zapínala nebo vypínala příslušné geny pro metabolismus ovoce.
Gordon řekl: „DNA kolem genů bývala považována za „nezdravou“, ale naše data ukazují, že tato regulační DNA pravděpodobně pomáhá kaloňům reagovat na náhlé zvýšení nebo snížení hladiny cukru v krvi.“
Výzkumný tým tvrdí, že zatímco prvky biologie kaloně jsou podobné těm u lidí s cukrovkou, netopýr se vyvinul tak, aby byl schopen zpracovat vysoké hladiny cukru bez jakýchkoli následků.
Gordon řekl: „Je pozoruhodné ustoupit od modelových organismů, jako je laboratorní myš, a objevit možná řešení krizí lidského zdraví v přírodě. Netopýři na to přišli a všechno je to v jejich DNA, výsledek přirozeného výběru.“
Dr Ahituv dodal: „Pro mě jsou netopýři jako superhrdinové, z nichž každý má úžasnou superschopnost, ať už jde o echolokaci, létání, sání krve bez srážení krve nebo pojídání ovoce a netrpění cukrovkou. Tento druh práce je jen začátek.“
Zdroj: diabetes.co.uk
