Zkoušeli jsme pěstovat obě na trhu dostupné sladivé rostliny. Jak se osvědčily v květináči v podmínkách panelového bytu? Kterou roslinu vám doporučujeme koupit? Jaké využití jsme našli? To se dočtete v následující reportáži.Obě rostlinky zaslal redakci zdarma k otestování na jaře letošního roku (2007) pan Moureček ze Sušice.
Poštou přišly tři lippie a dvě stevie. Poctivě zabalené do novin a mikrotenu, aby cestou nevyschly a nešetrní poštovní doručovatelé České pošty s.p., je nepolámali. Spravidlivě jsme se podělili s naším dlouholetým přispěvovatelem panem RN (sic již nějaký čas na našem e-zinu nepublikuje). Zbylé dvě rostlinky lippie a jednu stevii jsme zasadili do truhlíku po muškátech, dali substrát (pro pokojové rostliny) a čekali, co tomu budou říkat. Obě rostliny mají rády poměrně velkou zálivku, slunečné místo a prostor pro kořeny.
Jediné volné slunné místo v našem 2+kk bylo v obývacím pokoji na parapetu. Jelikož bydlíme v 6. patře a balkon je na jih, zdál se nám úpal, který zde v jarních a letních měsících panuje a který přežije jen málokterá rostlina vyjma kaktusů, pro křehké rostlinky nevhodný.
Lippia se ukázala jako pomaleji rostoucí, cca. 10 – 15 cm vysoká květina, která začala krátce po zasazení kvést. Je bíle kvetoucí, květy se sdružují do tobolky podobně jako u krvavce či jitrocele. Listy za syrového stavu příliš sladké nejsou, navíc jsou mírně aromatické. Po usušení sladivost mírně stoupá. Suší se listy i stonky.
Stevia naopak rychle obsadila přes polovinu truhlíku a „vytekla“ i mimo do všech stran. Divoký hustý porost brzy utlačoval obě lippie i sousední kaktus v jiném květináči. Je to plazivá rostlina, velmi rychle rostoucí. Dlouhé stonky porostlé listy brzy dosáhly přes půl metru. Kvete drobnými bílými kvítky. Listy jsou velmi sladké i za syrova. Mnohem sladší jsou listy vystavené přímému slunečnímu záření. Suší se opět stonky i listy. Po ostříhání narozdíl od pomalejší Lippie velmi rychle obrůstá (až 1 cm denně!).
To jsme zjistili poté, co nám všechny tři rosliny napadly mšice. Postřik nezabíral, pomohlo až ostříhání do délky stonků 1 cm od hlíny. Zatímco Stevia se vzpamatovala velmi rychle, Lippia s obrůstáním pahýlů stonků chvíli „otálela“.
Po ostříhání rostlin jsme (kvůli aplikaci postřiku, i když to bylo již 3 týdny) rostliny nesušili k pozdější konzumaci. Přišly ale k duhu členu naší redakce – Ferdyšákovi). Naopak další člen redakce Jerry ohrnoval nad roslinami čumák.
S krátícím se dnem začíná rychle rostoucí Stevia protahovat vzdálenost mezi listy na stonku a listy samotné zmenšovat. Je vhodné umístit rostliny ven, kde touto dobou (začátek listopadu) panují teploty (alespoň v Liberci) kolem 2 – 5° Celsia s občasným sněžením. Oddenky povadnou, pak se na krátko ostříhají a s kořeny přezimují při 5 – 10° Celsia při velmi omezené zálivce ve sklepě. Oddenky se nechávají kolem 5 cm dlouhé, na jaře lépe obrazí. Rozhodně by ale neměly rostliny zmrznout!
Takže náš závěr? Kupte si Stevii, hodně ji zalévejte, hodně ji sluňte a můžete s ní krmit i své domací (býložravé) mazlíčky!
Doporučení pana Mourečka: Stevii je vhodnější pěstovat venku (na zahrádce). Naopak Lippia roste dobře v květináči i přes zimu.
Pořídil jsem si obě rostliny. Stévie je opravdu sladká, ale sladit s ní není jednoduché: sušená a rozdrcená mi neosladila čaj skoro vůbec, spíš osladí třeba tvaroh. Lippie mne zklamala, vůbec nesladí, i když ji mám na plném slunci. Můžete poradit – jde nějak využít, nebo ji mám vyhodit?
Zdraví vl
http://www.studenec.cz/sz/2013/01/rostliny-proti-cukrovce-stevie/