Výzkumníci z Yale University v New Haven, Connecticut, použili kmenové buňky z lidského endometria (děložní sliznice), a přeměnili je na inzulín produkující beta buňky Langerhansových ostrůvků. Kmenové buňky jsou buňky, které mohou být s ohledem na správné živiny a růstové faktory přemluveny, aby dorostly do jakéhokoli typu buněk v těle. Za normálních okolností, vytvářejí kmenové buňky sliznici uvnitř dělohy, která odchází z těla ženy každý měsíc během menstruace.
Po přeměně kmenových buněk na betabuňky je vědci injekčně vpravili do blány obklopující ledviny diabetické myši. Louis DePaolo, vedoucí reprodukčních věd na pobočce amerického Národního ústavu dětského zdraví a lidského rozvoje, který financoval výzkum, říká, že zvířata po transplantaci buněk ostrůvků jsou čilejší a zdravější, než neléčené myši, kterým se vyvinul šedý zákal a matná srst.
DePaolo ale varuje, že transplantace nevyléčí u léčených myší jejich diabetes. Stále trpěly vysokou hladinu cukru v krvi. Naznačuje to, že nebyl produkován dostatek inzulínu.
„Mluvíte o nejméně 20 – nebo 30-krát nižší sekreci inzulinu z těchto buněk, než jaká je u betabuněk zdravých jedinců“.
Z tohoto důvodu DePaolo říká, že je pravděpodobné, že bude trvat mnoho let, než bude možné použít terapii kmenovými buňkami k léčbě diabetu u lidí. Základní úkol pro vědce je přijít na to, jak přimět nově vytvořené betabuňky produkovat více inzulínu.
„Nejdůležitější je, že se vyhneme imunitní reakci těla,“ poznamenal DePaolo. „Další z vrcholů této studie je, že kmenové buňky, jsou snadno dostupné z dělohy žen, které podstoupí hysterektomii.“
Pomocí stejné laboratorní techniky vědci také převedli kmenové buňky na zdravé mozkové buňky, které teoreticky mohou být použity k nahrazení buněk, které jsou poškozené u Parkinsonovy nemoci. Tento postup ale nebyl dosud testován na zvířatech.
Zdroj: Voice of America
