Výzkumný tým z Nizozemska náhodně vybral 40 lidí s cukrovkou 2. typu a zaznamenal řadu měření zdraví. Jednalo se o jejich tělesnou hmotnost, obvod pasu, hladiny cukru v krvi na lačno a hladiny HbA1c. Stejné údaje opět zaznamenali opět od šesti do 12 měsíců po prvních testech.
Účastníci začali používat inzulín jako součást jejich léčby. Dále byla monitorována jejich fyzická aktivita pomocí monitorovacích náramků.
Výzkumníci počítali každý krok účastníků a hodnotili kolik energie vydali na denní bázi.
K nárůstu sedavého způsobu chování autoři napsali: „Sedavý způsob života zejména u neobézních diabetiků 2. typu může přispět k nárůstu tělesné hmotnosti po zahájení léčby inzulinem.“
Zjištění ukázala nárůst času sezení a pokles pohybu u lidí, kteří měli index tělesné hmotnosti (BMI) nižší než 30, v porovnání s těmi, kdo měli vyšším BMI po spuštění léčby inzulínem.
Přezkum po 12 měsících určil, že lidé s nižším BMI strávili méně času vsedě a zúčastnili se více cvičení s nízkou intenzitou. Ale poté, co začali užívat inzulín, jejich BMI se zvýšilo. Toto nenastalo u osob s vyšším BMI když začala studie.
Studie navrhuje, že změna úrovně aktivity může být alespoň částečně zodpovědná za zvýšení tělesné hmotnosti při spuštění inzulínové terapie.
Zdroj: diabetes.co.uk
