Pro lepší orientaci v odborných názvech vztahujících se k diabetu
ADRENALIN – (katecholamin ) podporuje glykogenolyzu ( zvyšování hladiny cukru ) a současně podporuje příjem glukózy buňkami. Vyplavuje se do těla při stresu.
ACETONURIE – přítomnost acetonu v moči. Při nedostatku inzulínu, kdy tělo nemůže spalovat cukry, začne ve zvýšené míře odbourávat tuky. Při jejich rozkladu vzniká m.j. aceton, který se navíc nedostatečně štěpí. Acetonurie může vznikat i v důsledku nadměrného hladovění. Diabetik nesmí dlouho hladovět mimo jiné i z tohoto důvodu.
ACIDÓZA – okyselení krve při dekompenzaci diabetu
ALFA BUŇKY – jsou buňky nacházející se v Langerhansonových ostrůvcích slinivky břišní. Tyto buňky produkují GLUKAGON který má opačný účinek než insulin. Brzdí využití glukózy a má funkci na vyváženost hladiny cukru v krvi . Je to pojistka umožňující plynulou výměnu látkovou, aby změna hladiny cukru neprobíhala v nárazech a ve výkyvech. Jeho účinek je rychlý a krátkodobý ( 5 – 10 minut Léčebně se užívá pro zvládnutí hypoglykémie.
AMALÝZA ( DIASTAZA ) – enzym ( ferment ) který napomáhá trávení sacharidů.
Je vylučován slinivkou do dvanáctníku.
ARTEROSKLERÓZA – zvětšování buněk ( endotel ) tvořících vnitřní stěnu cév a tepen v důsledku zvýšené glykémie, která způsobuje jednak zvýšené vylučování cholesterolu z jater, jednak jeho nepřijímání buňkami organismu a jednak naopak jeho zvýšeným přijímáním stěnovými buňkami cév a tepen. Tento proces probíhá i u nediabetiků, ale u diabetiků tento proces probíhá rychleji. Jde obtížně ovlivnit, protože organismus si přes 80% cholesterolu vyrábí sám i přes cholesterolovou dietu.
BETA BUŇKY – jsou buňky nacházející se v Langerhansonových ostrůvcích slinivky břišní . Tyto buňky produkují INSULIN – hormon bílkovinné povahy vznikající ve slinivce břišní. Bez přítomnosti inzulínu v krvi nelze využít glukózu jako energetický zdroj pro buňky. Inzulín „otvírá“ buňkám přístup k energetickému využití glukózy. Inzulín vzniká podrážděním tzv. „Beta buněk“ v Langerhansových ostrůvcích nacházejících se na povrchu slinivky. K podráždění dochází zvýšením hladiny cukru v krvi. Množství inzulínu v krvi proti množství cukru je nepatrné.
BÍLKOVINA – látka potřebná pro tvorbu buněk, enzymů, hormonů a nervových převaděčů. Nedostatek bílkovin způsobuje oslabení imunity a psychické poruchy. Živočišné bílkoviny jsou doprovázeny tukem a cholesterolem. Rostlinné bílkoviny dodávají více minerálů, tuků a vlákniny. Základní součást živé hmoty. Organismus dovede tvořit bílkovinu opět jen z bílkoviny. Pokud se více bílkovin ztrácí než přijímá, nastává tzv. negativní dusíková bilance. U diabetika by denní příjem bílkovin měl být 1.0 – 1.5 gramů na 1 kg váhy. Ne méně !
C-PEPTID – vyšetření informující o velikosti výdeje vlastního inzulínu ze slinivky.
CUKROVKA – (též úplavice cukrová neboli Diabetes mellitus ) je charakterizována zvýšenou hladinou cukru v krvi a ztrátou schopnosti automaticky regulovat hladinu cukru v krvi
Možné příčiny :
– nedostatečná produkce inzulínu slinivkou břišní
– slinivka vyrábí neplnohodnotný inzulín
– inzulín je v krvi rozkládán
– inzulín je v krvi vázán protilátkami
CYKLAMÁTY – umělá sladidla, která se v těle nemění a nemají žádnou energetickou hodnotu jsou stálá při zahřívání, dobře rozpustná ve vodě, dlouhodobě skladovatelná a postrádají pachuť.
DAWN-FENOMÉN – tzv. fenomén úsvitu, kdy se nejčastěji mezi 4. a 8. hodinou ranní zvyšuje hladina glykémie u diabetiků závislých na inzulínu.
DEKOMPENZACE je, když stav negativních příznaků převládá nad příznaky vyrovnaného (kompenzovaného) stavu. Příznaky dekompenzace jsou např. žízeň, hlad, hubnutí, únava .
DIALÝZA (hemodialýza) – léčení selhání ledvin pomocí tzv. „umělé ledviny“. Je to přístroj, který filtruje krev a odstraňuje z ní škodlivé produkty látkové výměny.
DIFUZE – fyzikální jev, kdy kmitající částice – molekuly – pronikají vlastním pohybem skrze polopropustné stěny. V tomto případě vlásečnicemi proniká takto do mezibuněčného prostoru kyslík a živiny.
ENERGIE tělo potřebuje na udržení tělesné teploty, elektrický přenos v nervovém systému, svalovou energii a činnost jednotlivých orgánů. Přebytečná energie
( nespálený cukr ) se mění do tukové zásoby
ENZYMY – výměšky slinivky do krve ( inzulín a glukagon ), stále kolují v krvi.
ERYTROCYTY – červené krvinky. Jsou to bezjaderné buňky. 1 litr = 5 000 000 erytrocytů. Obsahují červené krevní barvivo Hemoglobin, který váže na sebe kyslík. V tkáni se uvolňuje kyslík
z krevních vlásečnic do mezibuněčné kapaliny difuzí.
FERMENT – enzym, který pomáhá trávit např. ferment pepsinu pomáhá v žaludku trávit bílkoviny
FRUKTOZA – ovocný cukr
FRUKTOSAMIN – ukazuje kompenzaci diabetu v posledních asi 2 týdnech, je to bílkovina, která váže cukr (glykované proteiny)
GANGRÉNA- odumírání tkáně, nejčastěji na prstech nohou
GLUKAGON vzniká rovněž v Langerhansových ostrůvcích, ale má opačný účinek než insulin. Brzdí využití glukózy a má důležitý vliv na vyváženost hladiny cukru v krvi . Pojistka umožňující plynulou výměnu látkovou, aby změna hladiny cukru neprobíhala v nárazech a ve výkyvech. Jeho účinek je rychlý a krátkodobý ( 5 – 10 minut ). Léčebně se užívá pro zvládnutí hypoglykémie.
GLUKÓZA ( jiný název : cukr hroznový, cukr krevní ) je lehce přeměnitelná ( ale jen za přítomnosti inzulínu ) na energii. Vzniká štěpením složitějších cukrů např. sacharózy ( řepného cukru) nebo škrobu ( bramborového, rýžového,kukuřičného apod.). Malá rezerva glukózy je uložena v játrech, ve svalech a v srdci (glykogen ) ale jen pro místní potřebu. Glukóza je jediným zdrojem energie pro mozek. Nedostatek glukózy se projevuje hypoglykemií. Glukóza se může vytvářet i z látek necukrových, t.j. z bílkovin a tuků. Proto může být u diabetika vysoká hladina cukru i když žádný nepřijal mimo jiné i takto. Při tvorbě cukru z látek necukrových vzniká u diabetika nežádoucí odpad a je pro organismus nežádoucně náročný.
GLUKOMETR- přístroj na přesné měření glukózy.
GLYKEMIE – hladina krevního cukru v MMOL
méně než 3 vážný hypoglykemický stav
3,0 – 4,0 hypoglykémie
4,0 – 5,0 nižší stav , před zátěží nutno se najíst + inzulin
5,0 – 7,5 normál
7.5 – 10,0 vyšší stav ale není nutný inzulín
10,0 – 13,0 vyšší stav jíst jen s inzulínem
více než 20 vysoká hyperglykémie ( zvracení atd. )
více než 30 velmi vysoká hyperglykémie (běžný glukoměr již nezměří )
Pozor – každá přijatá strava zvyšuje glykemii bez ohledu na množství přijaté potravy ! Nastartovávají se totiž jednotlivé trávící orgány a orgány s vnitřní sekrecí, které potřebují ke své činnosti energii tj. cukr, který v tomto případě
na podporu trávení vylučují játra bez ohledu na to, zda přijímaná strava obsahuje také cukr či nikoliv.
Proto dieta u diabetika m.j. znamená že :
další dávka potravy musí být snědena ve fázi, kdy glykemie zvýšená předchazí dávkou začíná klesat !!!
Udržování glykemie v nízkém rozmezí (oscilaci) je nejspolehlivější ochrana proti pomalu a nenápadně nastupujícím komplikacím cukrovky ! ! !
Čím menší výkyvy v glykémii, tím příznivější předpověď nemoci ! ! !
GLYKEMICKÝ INDEX – je poměrné číslo, které udává schopnost (rychlost) sacharidové
potravy zvýšit glykémii (hladinu glukózy) v krvi. Za základ ( index 100 ) je zvolena glukóza, jejíž vstřebání do krve z potravy je nejrychlejší. Tento index má pomoci diabetikům při volbě vhodné skladby denního jídelníčku. Platí pravidlo, že čím nižší glykemický index, tím delší trávení a tím pomalejší vstřebávání ( štěpení ) cukrů do krve a tím menší výkyvy glykémie mezi jednotlivými jídly.Hodnotu glykemického indexu ještě dále snižuje kombinace sacharidové potravy s potravou obsahující tuky a bílkoviny což dále prodlužuje trávení a zajišťuje ještě rovnoměrněji vstřebávání cukru do krve
Potraviny s nízkým glykemickým indexem uvolňují pomaleji glukozu do krve, způsobují menší kolísání hladiny cukru v krvi ( oscilaci ) , zvyšují citlivost na inzulin, vyvolávají menší pocit hladu, zlepšují spalování tuků, po cvičení pomáhají lépe doplnit zásoby svalové glukózy
GLYKOGEN – rezervní množství glukózy v játrech a ve svalové hmotě. Ve svalové hmotě je glukogen určen jen pro místní potřebu.
GLYKOSURIE – vyšší hladina cukru v krvi , kdy ledviny již propouštějí cukr do moči.
Udává se 9 – 10 mmol. Tento stav se dá již zjistit diagnostickými papírky DIAPHAN.
GLYKOVANÝ HEMOGLOBIN – ukazatel dlouhodobé kompenzace diabetu asi v posledních 6 týdnech. Je to část krevního barviva, která váže cukry při hypoglykémii.
HYPERGLYKEMIE – nadměrné množství cukru v krvi, které již vyvolává okamžité nežádoucí projevy ohrožující diabetika. V literatuře se udává nad 22 mmol.
HYPOGLYKEMIE – kritické množství cukru v krvi, které již vyvolává okamžité nežádoucí projevy ohrožující život diabetika. V literatuře se udává pod 3.3 mmol.
CHOLESTEROL – je přírodní látka řazená mezi tuky patřící do podskupiny steroidů a v nich do podskupiny lipidů. Společnou vlastností je jeho nerozpustnost ve vodě a v krvi. Cholesterol je součástí všech živočišných buněk, především v nervové tkáni. Část cholesterolu vzniká synteticky v organismu ( 1 mg denně ), menší část se získává potravou ( 0,3 mg denně ). Cholesterol se vyskytuje jen v živočišných tucích ( mléko a jeho produkty, vejce, máslo, sádlo, mozek, maso ( poměrně hodně cholesterolu má i libové maso kuřecí a krůtí !! )
Cholesterol organismus synteticky vyrábí : v játrech, v nadledvinkách, v kůži, v aortě, v tenkém střevě.
Cholesterol je základním stavebním kamenem buněčné membrány a je důležitý pro její poloprostupnost. Podílí se rovněž na látkové přeměně cukrů ( čím vyšší hladina cukru (glykémie) , tím více cholesterolu játra tvoří ! Játra vyrábějí 80 % cholesterolu bez ohledu na druh přijímané potravy ! )
Transport cholesterolu i ostatních lipidů (tuků) je v organismu uskutečňován jen ve formě specifických bílkovinných částic – lipoproteinů, kde jsou tuky vázány na bílkovinné nosiče. V kůži se cholesterol slunečními paprsky mění na vitamín D. Normální stav cholesterolu v krvi je 3,8 – 5,2 mmol .
„Hodný cholesterol“ je označení pro lipoprotein typu HDL, který vrací přebytečný cholesterol od buněk zpět do jater. Tohoto cholesterolu je ale bohužel v organismu jen velmi málo. Většina cholesterolu je typu LDL, který přenáší cholesterol od jater do buněk a který se podílí také na vzniku a průběhu arterosklerózy.
Cholesterol je jedním ze základních problémů diabetika. Cholesterol se při zvýšené hladině cukru poměrně rychle usazuje na vnitřních stěnách cév a vytváří tak základ arterosklerózy, protože buňky organismu cholesterol při zvýšené glykémii nepřijímají, ale buňky cévních stěn ano.
INTOXINACE – otrava organismu odpadovými látkami. Pokud se snaží organismus diabetika vyrobit si náhradním způsobem cukr např. z bílkoviny, dochází ke vzniku nežádoucího odpadu, který pak dávají vzniknout kys. acetoctové, acetonu a kys Betaoxymáselné které mají vůči organismu toxickou povahu.
INZULIN – hormon bílkovinné povahy vznikající ve slinivce břišní. Bez přítomnosti inzulínu v krvi nelze využít glukózu jako energetický zdroj pro buňky. Inzulín „otvírá“ buňkám přístup k energetickému využití glukózy. Inzulín vzniká podrážděním tzv. „Beta buněk“ v Langerhansových ostrůvcích nacházejících se na povrchu slinivky. K podráždění dochází zvýšením hladiny cukru v krvi. Množství inzulínu v krvi proti množství cukru je nepatrné. Při nedostatku inzulínu v krvi nemůže být využita glukóza k tvorbě energie a glukóza se začne hromadit v krvi . Inzulín je látka bílkovinné povahy, kterou nelze aplikovat ústy, protože žaludeční šťávy ho ničí. Píchaný inzulín účinkuje 1 – 11/2 hod po vpichu. Účinek vydrží 10-16 hod Nadměrná dávka insulinu vyvolá hypoglykémii.
Beta buňky vylučují dva druhy insulinu : „Bazální“ a „Bolusní“ . Bazální insulin je vylučován průběžně dnem i nocí v celkovém denním objemu asi 20 jednotek. Slouží k průběžné přeměně cukru na energii pro zajištění chodu organismu. Bolusní inzulín je vylučován jen při požití potravy k redukci nárůstu
hladiny cukru v potravy.
INZULIN – DEPENDENTNÍ DIABETES – diabetes závislý na inzulínu.
INZULIN-NONDEPENDENTNÍ DIABETES – diabetes nezávislý na inzulínu.
INZULINOVÁ REZISTENCE – je stav, kdy ani vysoké dávky inzulínu nesníží glykémii protože je tělo na inzulín málo citlivé. Způsobeno většinou nadváhou a menší fyzickou a duševní aktivitou. Léčba je dlouhodobá.
IRI – imunoraktivní inzulín, tj. inzulín z krve určovaný imunochemickou metodou
JOULE dříve kalorie
spotřeba kJ za hodinu při 70 kg hmotnosti
spánek 273 chůze 4km 840 chůze do kopce 4 300
ležení 320 chůze 6km 1260 horolezectví 6 000
řízení auta 300 cyklistika 1600
čtení 420 plavání 2100
sezení 420 běh 9 km 2520
1 gr sacharidu = 17 kJ
1 gr tuků = 39 kJ
1 gr bílkovin = 22 kJ ( ale tělo dokáže využít jen 17 kJ – jako u sacharidů )
KETOLÁTKY – aceton a ketokyseliny vznikající rozkladem tuků při nedostatku inzulínu nebo energie z potravy.
KOMPENZOVANÁ CUKROVKA Je stav kdy glykémie se pohybuje jen v doporučených mezích tj. ráno na lačno 4 – 6 mmol a 2 hod. po jídle 5-8 mmol. Diabetik je relativně a pomínečně zdráv jen při kompenzované cukrovce.
KETONURIE – přítomnost ketolátek v moči
LAKTÓZA – cukr mléčný. Vzniká jen v mléčných žlázách. = 1 molekula glukózy + 1 molekula galaktózy
LYMFA – mezibuněčná kapalina do které se z krevních vlásečnic vylučují živiny a kyslík a do které se z buněk vylučuje kysličník uhličitý a odpad, který je z mezibuněčného prostoru odváděn lymfatickými vlásečnicemi do mízních uzlin .
LIPAZA – enzym ( ferment ) který napomáhá trávení tuků . Je vylučován slinivkou do dvanáctníku.
LIPOPROTEINY – látky nerozpustné ve vodě ani v krvi. Jsou to bílkovinné nosiče tuků . Dělí se na lipoproteiny o vysoké hustotě (HDL) a nízké hustotě (LDL). Oba obsahují vysoký podíl cholesterolu. HDL zbavují tkáň zbytečného cholesterolu a přenášejí ho do jater odkud odchází se žlučí. Vyšší hladina HDL je pro organismus příznivá. Je ho však bohužel 4x méně než LDL
LDL přenášejí cholesterol opačným směrem a to z jater do tkání. Buňky tkání mají tzv. cholesterolové receptory (zámky) . Přijme-li buňka zvenčí cholesterol, utlumí svou vlastní tvorbu. Pokud buňka cholesterol z lipoproteinu nemůže přijmout pro vysoký obsah cukru v krvi, pak lipoprotein odevzdá cholesterol buňce cévní stěny – endotele, která naopak cholesterol při zvýšené hladině cukru snadněji přijímá . Takto probíhá základní proces arteriosklerózy.
MIKROALBUMINURIE – malé množství bílkovin v moči. Naznačuje slabé postižení ledvin.
MIKROANGIOPATIE – jeden ze základních problémů diabetika .Zvýšené hladina cukru postupně snižuje prostupnost polopropustných stěn krevních a lymfotických vlásečnic, což v problémovém místě zhoršuje až znemožňuje zásobování příslušné oblasti kyslíkem a živinami a současně znemožňuje odvod odpadových látek, které jsou toxické. Ohrožené oblasti : ledviny, oči, dolní části dolních končetin . Tento proces lze zmírnit kompenzací glykémie.
MOL : množství cukru v krvi v mg na 100 ml
MMOL : ( množství cukru v krvi v mg na 100 ml ) : 18
MONOSACHARIDY –
jednoduché sacharidy. Jsou základní jednotkou všech sacharidů nazývaných též nepřesně cukry Jako cukry se správně nazývají jen sacharidy sladké chuti tedy i většina monosacharidů. Sacharidy jsou nejrozšířenější přírodní látkou. Rostliny využívají svých monosacharidů k lákání živočichů na roznos semen a na opylování. Sacharidy mají mnoho zajímavých funkcí, z nichž zdaleka ne všechny byly objasněny.
NEFROPATIE – postižení ledvin, kdy ledviny propouští do moče bílkoviny
NEUROPATIE – postižení nervů, které se projevuje sníženou citlivostí prstů rukou a nohou. Projevuje se brněním až bolestmi. Při postižení nervů vedoucích k orgánům můžou nastat zažívací potíže, srdečně-cévní apod.
ORLNÍ GLUKZOVÝ TOLERANČNÍ TEST – vyšetření pro zjištění cukrovky. Odebrání krve nalačno a poté za 1-2 hodiny po vypití sladkého čaje.
OSMOZA – fyzikální jev při kterém rozpouštědlo nesoucí rozpuštěnou látku prolíná polopropustnou membránou z prostředí hustšího do prostředí řidšího. Takto na př v organismu odchází z buněk voda přinášející do buňky glukózu . Osmotickým činidlem v organismu je chlorid sodný – kuchyňská sůl.
OTYLOST – konzervativní snaha organismu vítězí nad účelným počínáním . Razantní odtučňování u diabetika může zapříčinit ketózu ( nedostatečné rozložení tuků při kterém vznikají nežádoucí odpadové látky ). Možnost snížit denní příjem tuků z 90gr na 50 gr ne méně ! ! Ke snížení váhy přispívá i omezení soli, která m.j. zadržuje v těle vodu a může vyvolávat v těle latentní edémy .
Při snížení otylosti během diabetu je diagnóza příznivější, protože je slinivka méně namáhaná a buňky organismu jsou po snížení váhy i ke stávajícímu insulinu vstřícnější. Kromě toho má snížení váhy příznivý vliv na snížení krevního tlaku, který je pro diabetika zvláště nebezpečný z důvodu rychleji probíhající arterosklerózy.
PANKREAS – slinivka, produkuje inzulín, glukagon a další hormony
PERORÁLNÍ ANTIDIABETIKA – tablety k „léčbě“ cukrovky. Existují různé druhy, jedny zvyšují funkci slinivky, jiné zvyšují účinek inzulínu.
PLASMA – krevní tekutina obsahující 90% vody, 8% organických látek ( bílkoviny a cukry), 1% soli, která je bezpodmínečně nutná pro udržení osmotické hodnoty plazmy.
POLYDYPSIE – velká žízeň, charakteristická pro dekompenzovanou nebo nově zjištěnou cukrovku.
POLYURIE – velké močení, způsobené jak velkým příjmem tekutin, tak vysokým obsahem cukru v moči.
PROTEINURIE – bílkovina v moči
PUMPY INZULÍNOVÉ – přenosné přístroje k nepřetržité dodávce inzulínu do těla. Diabetik má v těle neustále zavedenou hadičku s jehlou, která je napojena na dávkovač inzulínu. Pozor, pumpa nedokáže dávkovat množství inzulínu podle glykémie, ale podle nastaveného dávkování.
RECEPTOR – povrchové čidlo na buňce, které umožňuje vstup živin do buňky. Jsou receptory např. pro příjem glukózy a receptory pro příjem cholesterolu. Receptor pro příjem glukózy nevpustí do buňky glukózu bez přítomnosti insulinu . Problém diabetika :
Při zvýšené glykémii glukózové a cholesterolové receptory přestávají fungovat a blokují tak příjem živin do buňky. Buňka pak – ačkoliv je kolem ní živin dost – „hladoví“ a vysílá do organismu signály na výrobu glukózy, který začne organismus poslušně ( a zbytečně ) náhradním a škodlivým způsobem vyrábět, hladina cukru se ještě zvýší a bludný kruh je uzavřen.
RETINOPATIE – postižení oční sítnice diabetem, většinou špatnou kompenzací.
SACHARIDY – dříve též uhlohydráty, cukry, jednoduché i složité
SACHARIN – umělé sladidlo 500 x sladší než cukr
SACHARÓZA – řepný a třtinový cukr. Tento cukr se diabetikům nedoporučuje protože je náročněji štěpitelný (polysacharid), ale hlavně proto, že tento cukr je kaloricky vysoce účinný a není v potravě doprovázen dalšími potřebnými prvky jako obsahují jídla s cukrem škrobovým ( brambory, rýže, kukuřice apod.). Navíc požití sacharózy je doprovázenou vysokou oscilací a zbytečně zvýšenou glykémií . Takže kromě chuťových požitků nepřináší příjem sacharózy organismu ničehož důležitého a užitečného. Celá staletí naši předkové tento cukr neznali a geneticky tudíž není náš organismus na něm závislý.
SACHAROZIN : umělé sladidlo 5000 x sladší než cukr
SLINIVKA – břišní (pankreas) – orgán se dvojí sekrecí :
do dvanáctníku vylučuje Tripsin, Lipazu a Amalýzu. Zde spolu se žlučí pokračuje v trávení potravy již částečně předtrávené v žaludku. Za 24 hod. až 1,5 l sekretu . Do krve slinivka vylučuje hormony Inzulín a Glukagon, které umožňují buňkám přeměnit glukózu na energii a zároveň zajišťují, aby změny hladiny cukru neprobíhaly v nárazech a ve výkyvech. Když je glykémie nízká, ustává vylučování inzulínu a zvýší se sekrece Glukagonu.
SOMOGYIHO (ŠOMODYHO) FENOMÉN – hyperglykémie následující po hypoglykémie buď z důvodu vysokého příjmu sacharidů nebo díky protihormonům inzulínu, které zvyšují glykémii.
SVALOVÁ ČINNOST – snižuje inzulinovou potřebu a riziko cévních komplikací. Zvyšuje se i množství cukru, které je buňka schopna přijmout při stávajícím inzulinu. Ale pozor, každá větší svalová námaha trvající nepřetržitě déle než 45 minut ohrožuje hypoglykémií po skončení výkonu ! Potřeba inzulinu po výkonu klesá až 48 hod !
STRES – v důsledku rozrušení uvolňuje do krve pohotovostní hormon adrenalin, který dráždí játra
k produkci jaterního cukru. Ten pak dráždí slinivku k vyšší produkci insulinu . Stres zvyšuje glykémii velice rychle – během několika sekund a jeho vstřebávání trvá mnohonásobně déle ! Nejdůležitější je proto pro diabetika život bez emočních výkyvů. Tzv. „nesmát se a nebrečet“ . Je nutné si uvědomit, že i radostné události jsou stresové. Stres je nepřítelem č. 1 pro udržení optimální oscilace ! Pozn. Adrenalin ale umožňuje přijímat buňkám glukózu i při sníženém množství inzulínu.
ŠKROBY patří mezi jednoduché cukry ( monosacharidy )
obsahují je mj. : veškeré moučné výrobky , rýže, brambory a kukuřice.
TRIGLYCEREIDY – mastné kyseliny, které tvoří energetické rezervní zásoby tuku v organismu, který je za určitých okolností dovede přeměnit v cukry nebo v bílkoviny. Triglyceridy se vyskytují v živočišných i v rostlinných tucích .
TROMBOCITY – krevní destičky , bezjaderná tělíska různého tvaru, množí se v kostní dření. Vyvolávají srážení krve.
TRYPSIN – enzym ( ferment ) který napomáhá trávení bílkovin . Je vylučován slinivkou do dvanáctníku.
TUKY pro tvorbu buněčných membrán, vstřebávání vitaminů, prodlužují dobu trávení a vyprázdnění žaludku. Příjem z tuků má být maximálně 25% objemu potravy. Tukem šetřit maximálně. Při požití tuků dávat přednost tukům rostlinného původu.
Více tuků : nežádoucí příjem kalorií, nežádoucí příjem cholesterolu ( při příjmu živočišných tuků )
VITAMINY
Vitaminy rozpustné v tucích se nevylučují z organizmu močí a je proto nutné je doplňovat v malém množství
Jsou to vitaminy :
A – výskyt : játra, žloutky, máslo, mléko
D – výskyt : žloutek, rybí tuk, sýrE – výskyt : vejce, ořechy, špenát, kapustaK – výskyt : játra, ryby, mléko, špenát, kapusta
Vitaminy působí v těle pouze jako katalyzátory, t.zn. že ovlivňují metabolické děje ale nezúčastní se jich .
VLÁKNINY mají vliv na látkovou přeměnu cukrů, urychlují trávení, omezují styk střevní sliznice s toxickými látkami které vznikají při trávení. Výskyt : zelenina, ovoce, luštěniny, celozrnné výrobky.
