Monitorování zdraví prostřednictvím snímačů v těle je jednou z horkých oblastí současného výzkumu. Tato konkrétní technologie, která představuje individuální variabilitu v reakci na léky, může umožnit účinnější užívání inzulinu u lidí s cukrovkou 1. typu.
To by efektivně posunulo další technologie integrované do umělých systémů pankreasu, jako je platforma TypeZero inControl, na další úroveň. Tato kontrolní řešení poskytují pouze návrhy na korekce inzulínové léčby.
Tom Soh, elektrický inženýr ze Stanfordu a jeho kolega Peter Mage vyvinuli třídílný model nového senzoru v těle, který se podobá tenkému obdélníkovému mikročipu.
Skládá se z biosenzoru, který detekuje aktivní hladiny léku v krevním řečišti, spárovaného s regulátorem, který vypočítává přesně správnou dávku pro udržení hladiny cukru, a programovatelné inzulinové pumpy, která dávkuje inzulín podobně jako lidská slinivka.
Senzorová část tvoří komplex molekul, nazvaných aptamery, které byly speciálně navrženy Sohem, aby svázaly receptory s libovolnou látkou.
Když inzulín vstoupí do styku s receptorovým místem, aptamery mění tvar a vysílají elektrický signál, v důsledku čehož slinivka přiškrtí nebo uvolní více nebo méně inzulínu.
V podstatě se chová jako systém s uzavřenou smyčkou, který nepřetržitě sleduje a upravuje chod. Soh a Mage nejprve začali testovat podáním chemoterapeutického léčiva, nazývaného doxorubicin, u zvířat.
Mnoho let testů stále ještě stojí před nimi, ale první pokusy na zvířatech již přinesly povzbudivé výsledky. Výzkumníci byli schopni stabilizovat hladiny chemoterapeutického léku, když záměrně zaváděli druhý lék, o kterém je známo, že mění účinky léku prvního.
Za předpokladu, že bude technologie fungovat stejně dobře i u lidí, mohl by být tento způsob aplikován na řadu léčiv a oblastí zdraví, včetně cukrovky.
V příliš nedlouhé budoucnosti by to snad mohlo umožnit lidem s cukrovkou 1. typu lépe užívat inzulín, aby se zabránilo nebezpečným špičkám nebo poklesům hladiny cukru v krvi.
Zdroj: diabetes.co.uk
