Vědci z univerzity v Helsinkách dospěli k závěru, že tento stav nebyl spojen se seznamem 27 běžných znečišťujících látek a chemikálií po analýze stovek vzorků krve od dětí z finské a estonské populace.
Předchozí studie ukázaly, že řada chemických látek, včetně těch, které se nacházejí v pesticidech (některé z nich jsou nyní zakázány), mohou mít dopad na imunitní systém. Použití některých chemických látek v rozvinutých zemích v posledních letech výrazně vzrostlo, stejně jako výskyt cukrovky 1. typu.
Výzkumný tým vyšetřoval vzorky krve, které byly odebrány u dvou dalších studií. Byly od mladých lidí (do jednoho roku), kteří byli považováni za osoby s genetickým rizikem pro vznik cukrovky 1. typu. Vzorky krve od matek v době narození dětí byly také analyzovány.
Srovnání všech souborů krevních vzorků umožnilo výzkumníkům zhodnotit, zda by se s tímto stavem mohla spojit expozice znečištění jak v děloze, tak i v době, kdy byly děti mladé.
Výsledky neprokázaly žádnou souvislost mezi 27 znečišťujícími látkami a chemikáliemi, ale ukázaly, že děti z Helsinek mají ve srovnání s mladistvými, kteří žijí v méně zastavěných oblastech, více chemikálií v krvi.
Vědci dospěli k závěru, že: „Nebyla nalezena žádná souvislost mezi chemickými hladinami plazmy a vývojem klinického diabetu typu 1. Naše výsledky nepodporují názor, že expozice studovaným environmentálním chemikáliím během života plodu nebo raného dětství je významným rizikovým faktorem pro pozdější vývoj autoimunitních chorob typu cukrovky 1. typu. “
Zdroj: diabetes.co.uk
