Protilátka, která ničí nezralé B-buňky v morku kostí, zabránila v průzkumu s myšmi vzniku diabetu u 1/3 ze zkoumaných myší. V USA nyní probíhá klinická studie s účinnou látkou Rituximab, která je určená k léčbě artritidy a dalších podobných onemocnění tak, že ničí B-buňky imunitního systému atakující klouby pacientů s revmatickou artritidou. Tento lék je též určen k léčbě určitých druhů rakoviny.
Odpovědnost za zničení beta buněk nesou T-buňky, které prý dokáží diabetes přenést (předpokládáme např. při transfuzi na další osobu). Nové průzkumy však ukazují, že vedle T-buněk zde hrají určitou roli i B-buňky, které však nemoc nedokáží přenést dál.
B-buňky však údajně dokáží řídit útok T-buněk na beta buňky. Přesná souvislost je však zatím nejasná. Že jsou B-buňky strategickým bodem při léčbě autoimunitních onemocnění, ukazuje úspěch při léčbě Rituximabem – lékem na revmatickou artritidu.
Rituximab pojí na specifické protilátky nezralé B-buňky, což spouští jejich zničení. Kmenové buňky jsou ušetřeny, pročež je minimalizováno trvalé zhroucení imunitního systému.
Diabetes 1. typu je pro léčbu Rituximabem obzvláště vhodný, neboť autoimunitní reakce zde během krátké doby napáchá doživotní škody.
V Americe a dalších centrech teď probíhají výzkumy s dětmi, u nichž byla manifestace diabetu diagnostikována před méně než 3 měsíci a jejichž krev ještě vykazuje přítomnost C-peptidu – znaku toho, že všechny beta buňky ještě dosud nejsou zničeny.
Výzkumy ukazují, že Rituximab umožňuje pozastavení či dokonce i vyléčení nemoci. Již jediné podání způsobí „restartování“ imunitního systému: po chvíli začaly zkoumaná zvířata tvořit opět B-buňky, které ale už neprodukovaly žádné „diabetické“ protilátky.
Důležité je však to, zda je možné najít optimální dávku, aby se výsledky experimentů ještě zlepšily.
(podle: www.diabetes-austria.com „Kann ein Rheumamittel einen Typ-I-Diabetes mellitus heilen?“) 5. 12. 2007, zdroj Ärzteblatt de
Dnes jsem se vrátila z diaporadny a nějak jsem posmutněla. Mám cukrovku 1.typu již 35 let a dozvěděla jsem se že mám nárok na 400 testovacích proužků a ne 1000, jak jsem si myslela. Při tom si píchám 5x denně inzulín a vím že čím častěji se změřím, tím lépe si mohu cukrovku upravit. Tento počet mi umožnuje max. 1x za den test. Jinak když jsem třeba nachlazená nebo nějak ve stresu cukr se mnou hodně cvičí a já ho musím regulovat. ne že by mi doktorka bránila tělem ale skoro to tak vypadalo. Že další papírky musí podepsat revizní lékař. Dříve se tomu nebránila ale zavedla soukromou firmu a vypadá to jinak.prý by to bylo ideální ale pojištovny se tomu brání.nějak mi to připadalo jako její osobní pohled. zajímaly by mne zkušenosti jiných diabetiků v jiných diaporadnách. Děkuji za odpověď.Marie
Myslím, že ze strany pojištovny se pravidla od loni nezměnila, tj. i loni musela pojištovna potvrzovat vše, co bylo nad 400 do 1000, přesněji revizní lékař. Když to pro Tebe revizní lékař Tvé pojištovny podepisoval loni, není důvod, proč by to nepodepisoval letos. Zakopaný pes bude zjevně někde jinde. Takže požádej lékařku, ať vypíše žádanku a nabídni, že to na tu pojštovnu sama zaneseš….. Žádanka musí být řádně zdůvodněna, ale co lékař zdůvodní, si pak revizák nevezme na triko nepodepsat. Tato lékařka se rozhodla Ti to letos neposkytnout, nebo řekněme očekává více vděku?