Může být diabetes vyléčen vodou?

Jedna studie to potvrzuje. Podle ní může být jak diabetes 1. typu, tak 2. typu léčen kromě obvyklé léčby inzulínem či antidiabetiky i tzn. aktivovanou alkalickou vodou s přídavkem mikročástic. Pacienti takto léčení vykazovali výrazné zlepšení klinických symptomů i výrazné snížení dávek antidiabetik. Po dlouhou dobu měli dokonce lepší hodnoty glykémie, lepší HbA1C a další hodnoty vycházející z látkové výměny, např. cholesterol. Co se rozumí pod „aktivovanou alkalickou vodou“?
Aktivační proces funguje na principu elektrolýzy pomocí průtoku proudu mezi kladnou a zápornou elektrodou. Pomocí přídavku mikročástic je docílena koncentrace aktivovaných částic. Tak můžou být do vody přidávány podle potřeby látky jako oxidačně-redukční potenciál (Oxidačně-redukční potenciál (ORP), zkráceně redoxní potenciál, umožňuje kvantifikovat oxidační a redukční sílu vodného roztoku. Oxidací a redukcí rozumíme jevy, pro které je charakteristická vzájemná výměna elektrických nábojů mezi oxidujícími a redukujícími látkami. Při tomto fyzikálně chemickém pochodu probíhá rovnovážná reakce, při níž redukující látka odevzdává elektrony a sama se oxiduje, zatímco oxidující látka elektrony přijímá a sama se redukuje.), pH a další mikročástice. Tímto způsobem získáváme pomocí selektivní membrány jak alkalickou vodu s redukovaným oxidačním potenciálem tak kyselou vodu se zvýšeným oxidačním potenciálem. Podle typu oxidačního potenciálu a mineralizace vede ionizovaná voda u lidí a zvířat k množství fyziologicky pozitivních efektů jako odkyselení, posílení imunitního systému, boj s volnými radikály a další. Tento fenomén je v poslední době podrobně sledován zvláště v Rusku a Japonsku. V Rusku jsou to především experimentální a klinické pokusy s léčbou diabetu, rakoviny a dalších nemocí.
Účinek známých antioxidantů, které se teď předepisují pro léčbu diabetu, mají spíše podpůrnou roli a diabetes neléčí. Proto je teď velmi aktuální hledání nového prostředku, který zvýší produkci nebo citlivost k inzulínu. Výzkumy potvrzují, že aktivovaná alkalická voda pomáhá tělu „vychytat“ volné radikály a udělat je neškodnými. Z toho se dá odvozovat i domněnka, že ionizovaná voda s redukčním oxidačním potenciálem má ochranný účinek na beta buňky a ve spojení s vhodnými mikročásticemi dokáže léčit diabetes. Při léčbě aktivovanou vodou dochází vedle zlepšení symptomů nemoci či hodnoty HbA1c i ke snížení dávky antidiabetik.

142 diabetiků 1. a 2. typu se zúčastnilo studie. Diabetici 2. typu si stěžovali na silnou žízeň, sucho v ústech, slabost a bolest v nohou, zhoršené vidění a zvýšený tlak. Léčba spočívala v podávání antidiabetik, příp. inzulínu. Diabetici 1. typu měli problémy se suchem v ústech a nespavostí. Diabetici 1. typu byli léčeni inzulínem, příp. inzulínovou pumpou.
Pacienti byli zařazení do 4 skupin:
1. skupina nebyla léčena žádnou další terapií
2. skupina dostávala vedle své obvyklé terapie aktivovanou alkalickou vodu s redukovaným oxidačním potenciálem a mikročásticemi, kterou museli pít 4 – 6 týdnů
3. a 4. skupina byla léčena buď aktivovanou vodou bez specifických mikročástic nebo mikročásticemi bez ionizace.
Všichni pacienti byli sledováni před, během, těsně po léčbě i 1, 2, 3, 4 a 5 měsíců po ukončení léčby.

Byla ustanovena tato kritéria pro zkoumání úspěchů léčby:
– glykémie na lačno
– hodnota HbA1c
– HDL a LDL cholesterol
– Triglyzeridy
– Krevní tlak

Výsledky:
Diabetici 1. i 2. typu užívající aktivované minerály v ionizované alkalické vodě vykazovali po 6 až 7 dnech menší pocit žízně, menší sucho v ústech a menší pocit slabosti. Po 14 dnech se zlepšila i bolest v nohou.
Diabetikům 2. typu ve 2. skupině klesla glykémie na lačno již po 2 týdnech. Maximální pokles činil 25,7%. Pozitivní účinek přetrvával ještě 4 – 6 měsíců poté. Diabetikům ve 3. skupině klesla glykémie max. o 11,5%. U diabetiků 1. typu ve 2. skupině klesly hodnoty glykémie max. o 33,2% a pozitivní účinek vydržel též 4 – 6 měsíců.
Diabetici 2. typu ve 2. skupině vykazovali zlepšení hodnoty HbA1c. Maximální pokles vědci zaznamenali během 4 týdnů z 9,2% na 7,2%. Ještě 5 měsíců po skončení léčby zůstávala hodnota o 1,3% nižší. U ostatních skupin nedošlo k žádnému zlepšení.
U diabetiků bylo největší zlepšení v poklesu HbA1c z 7,9 % na 6,8%. Ani po 5 měsících po skončení léčby nepřekročilo HbA1c hodnotu 6,9%. U ostatních skupin nedošlo k žádném zlepšení.
I diabetiků 2. typu došlo ke snížení dávky léků až na 37%, u diabetiků 1. typu až na 31%.
K výraznému zlepšení došlo i u ostatních hodnot.