Nová studie ukázala, že zapojení do fyzické aktivity zlepšuje metabolismus glukózy v mozku a psychickou flexibilitu, což jsou důležité funkce potřebné k prevenci demence. Bylo také zjištěno, že pozitivně ovlivňuje kardiorespirační zdatnost.
Zdravotní přínosy zlepšeného životního stylu byly dobře zdokumentovány, pokud jde o prevenci cukrovky 2. typu a jeho remisi, ale americký výzkumný tým chtěl vědět, jak může fyzická aktivita ovlivnit lidi ohrožené Alzheimerovou chorobou.
Jak se střední délka života zvyšuje a lidé žijí déle, je prevalence Alzheimerovy choroby zvýšena. Současná léčba je omezená, takže preventivní léčba by byla neuvěřitelně prospěšná.
Choroba je nejčastější příčinou demence a příznaky obvykle zahrnují ztrátu paměti a potíže s přemýšlením, řešením problémů nebo jazykem.
Do studie bylo zařazeno 23 lidí s rodinnou anamnézou nebo genetickým rizikem Alzheimerovy choroby, kteří žili sedavým životním stylem. Před zahájením zkoušky měli všichni účastníci změřené zásadní údaje o zdraví a úroveň kondice. Rovněž si nechali posoudit zdraví mozku.
Poté byli náhodně rozděleni do skupin. Jedna skupina dostala informace o zdravém životním stylu a aktivitě, ale nemusela se tím řídit. Oproti tomu se druhá skupina zúčastnila tréninkového programu pro běžecké tratě s mírnou intenzitou s osobním trenérem, třikrát týdně po dobu 26 týdnů.
Na konci zkušebního období ti, kdo se pustili do programu fyzického cvičení, zlepšili svou kardiorespirační zdatnost.
V kognitivních testech také skórovali výrazně lépe než sedavá skupina.
Dr. Ozioma Okonkwo, vedoucí výzkumný pracovník Výzkumného centra Alzheimerovy choroby ve Wisconsinu a University of Wisconsin School of Medicine and Public Health, řekl: „Tato studie je významným krokem k vývoji předpisu cvičení, které chrání mozek před Alzheimerovou chorobou, a to i mezi lidmi, kteří byli dříve sedaví.“
„Výzkum ukazuje, že životní styl – pravidelné aerobní cvičení – může potenciálně zlepšit mozkové a kognitivní funkce, které jsou na nemoc zvláště citlivé.“
„Zjištění jsou důležitá pro jednotlivce, kteří jsou vystaveni vyššímu riziku v důsledku rodinné anamnézy nebo genetické predispozice. Důležitým dalším krokem by bylo provedení větší studie. Pokud by se tyto nálezy replikovaly, měly by obrovský dopad na kvalitu pozdějšího života, poskytovaly by jednotlivcům více let nezávislého života, aktivní zapojení s blízkými a budování vzpomínek.“
Zdroj: diabetes.co.uk
