Diabetes 2. typu , který je charakterizován inzulinovou rezistencí, která ovlivňuje schopnost těla reagovat správně na inzulín, je spojován se zvýšeným rizikem vzniku Alzheimerovy choroby, formou demence. Výzkumy ukazují, že Alzheimerova choroba vzniká když mozkové buňky a nervy na vnější části mozku začnou umírat.
Vědci z Beth Israel Medical Center (Deaconess BIDMC) si byli vědomi, že nosem podaný inzulín rychle cestuje do mozku, aniž by musel procházet přes krev a bariérou mozku, ochrannou vrstvou buněk, které pomáhají zabránit toxinům, aby poškodily mozek.
Výzkumný tým posuzoval, zda by měla aplikace inzulínu nosem pozitivní vliv na kognitivní schopnosti (schopnost myslet) u pacientů s diabetem 2. typu. Výzkum zahrnoval 15 pacientů s diabetem 2. typu a 14 zdravých pacientů bez nemoci. Průměrný věk účastníků byl 62 let.
Účastníci studie dostávali buď dávky inzulínu nebo užívali placebo ve formě roztoku. Během testů vědci zkoušeli, jak účastníci reagují na učení a paměťová cvičení. Zjistili, že schopnost subjektů k učení a zapamatování byla zlepšena po obdržení inzulínu. A to nejen u lidí s cukrovkou, ale i bez ní.
Studie je malá, ale ukázala slibné výsledky. Pokud se dostaví úspěch i v rozsáhlejších studiích povede to k tomu, že intra nazální (nosem podávaný) inzulín bude přijat jako možnost léčby.
Ani 40 jednotek intra nazální dávky nevedlo k hypoglykémii (nízká hladina glukózy v krvi).
Zdroj: Diabetes.co.uk