Skotští vědci se domnívají, že je to první spolehlivý podpis pro inzulínovou citlivost v lidském svalu a může vysvětlit, proč někteří lidé mají prospěch ze změn životního stylu větší, než jiní.
Studie University of Stirling zahrnovala analýzu více než 1 000 lidských vzorků svalů a pěti léčivých zákroků (včetně životního stylu a léků) pro rizikové faktory cukrovky 2. typu.
Vědci zjistili, že 16 genů se v svalové tkáni důsledně zapíná nebo vypíná, ale pouze u osob, jejichž rizikové faktory cukrovky 2. typu se po zákroku zlepšily. U těchto lidí došlo ke změně genu a ke zvýšení citlivosti na inzulín, což je významný ukazatel rizika cukrovky 2. typu.
Mezi lidmi s inzulínovou rezistencí nebo špatnou citlivostí na inzulín je aktivována genová aktivita, což by mohlo vysvětlit, proč je u některých lidí obtížnější zabránit rozvoji cukrovky 2. typu.
„Naše hypotéza je, že s dostatečným počtem dobře charakterizovaných subjektů a novými metodami analýzy, bychom mohli odhalit robustní podpis pro to, co je známé jako „inzulinová rezistence“- důležitý předchůdce pro vývoj cukrovky 2. typu,“ uvedl autor studie Dr. Iain J. Gallagher.
„Důležité je také to, že jsme mohli prozkoumat, jak aktivační stav každého genu inzulínové rezistence reagoval na léčbu, objevili jsme také potenciální vysvětlení, proč ne všichni lidé eliminují riziko cukrovky typu 2., a to sledováním životního cyklu a cvičebního programu. “
Identifikovaný podpis zahrnoval více než 300 měření aktivity genu. Použitý model zohledňoval tělesnou hmotnost a věk i výkonovou kapacitu.
Studie vychází z předpokladu „Jedna strava nesedí všem“. Stručně řečeno, pokyny uvádějí, že výživové intervence budou fungovat lépe než jiné, a tato studie dále ilustruje jak. Možná i některé léčebné postupy nebo léky nemusí fungovat pro některé stejně jako pro jiné.
Nyní vědci z univerzity ve Sterlingu doufají, že využijí svého objevu k dalšímu porozumění biomarkerům metabolických onemocnění.
Zdroj: diabetes.co.uk
