Ahoj, jmenuju se Tereza, je mi 18 let a cukrovku mám teprve dva měsíce , ovšem začátek byl opravdu dramatický…
Nejprve jsem dostala úplně obyčejnou angínu. Angínu poznám, protože na ně velmi trpím celý život kvůli mandlím. Od praktické doktorky jsem dostala antibiotika, ani jsem je nedobrala a angína se ozvala znovu, tak jsem dostala ještě silnější. Napotřetí už mi to bylo trochu divné ale doktorka mi opět dala ještě mnohem silnější antibiotika, i když jsem ji prosila aby mě poslala na imunologii. Třetí den po začátku třetí angíny jsem se najednou v noci vzbudila příšernou žízní. Nepřeju to nikomu zažít. Napila jsem se ale jak jsem polkla potřebovala jsem se napít znovu a takhle jsem za celou noc vypila 4 litry vody. A takhle to pokračovalo další 4 dny, přes den 6 litrů, přes noc 4. Už jsem nemohla ani spát jak jsem pořád pila a chodila na záchod, myslela jsem že jsem dehydrovaná a ve škole se to taky nedalo zvládnout. Potom mého přítele napadlo že by to mohla být cukrovka. Samozřejmě jsem tomu nevěřila (popravdě tomu nevěřím až dodnes).
šla jsem tedy za svojí praktickou lékařkou a řekla jí jaké mám příznaky a že si myslím že by to mohla být cukrovka, teď tomu možná nebudete věřit ale doslova se mi vysmála. „Nééé ty nevypadáš jako diabetik, neblázni, cukrovku můžou mít jenom malý děti, běž domů.“ Musela jsem ji přemlouvat aby mi vzala krev. Ale v duchu jsem si říkala že má určitě pravdu.
No a druhý den šup k doktorce a verdikt? “ Máš cukrovku, tady máš číslo na jednu paní, zavolej tam a objednej se“ NAZDAR. Kdybych to věděla pádím sama do nemocnice. Zavolala jsem milé paní doktorce na diabetologii na poliklinice a ta mě objednala až za týden beze slova. Přestože věděla že na lačno mám 13.
Tedy za týden jsem se objevila u ní ve dveřích, na lačno mi změřila v krvi 27. To už jsem vážila 45kg. Pořád jsem to nějak nechápala a nevěřila tomu, myslela jsem že je všechno omyl. Dostala jsem pero a glukometr. A bez řečí jsem šla domů s tím že si mám píchat 18j před jídlem. Nevěděla jsem nic o dietě, o ničem. Naštěstí za dva dny jsem se o půlnoci vzbudila s HYPOGLYKéMIí. TO bylo docela překvapení že? Když člověku s cukrovkou nikdo neřekne co to je hypoglykémie a hyperglykémie. Sama jsem nic nikde nehledala předpokládala jsem že když má paní doktorka titul tak ví co dělá. Každopádně to bylo hodně nepříjemné 🙁
Můj tatínek nastartoval auto a šupajdilii jsme do nemocnice kde mě nechali s hypoglykémií čekat půl hodiny než se pan doktor vyspí. Potom mi nějaká paní doktorka napichovala kanylu a ptala se mě proč se tak klepu a zhluboka dýchám. Řekla jsem že nevím a ona to uzavřela tím že mám akorát strach. Jediné co pro mě udělali bylo, že mě dali spát, bez cukru, bez chleba, bez pití, s hypoglykémií. Za týden mě pustili. Já si ale pořád říkám, proč já??? Proč já mám mít cukrovku??? Někdo to mít musí?? Zatím se s tim nemůžu smířit. Bylo by pro mě jednodušší kdybych žila s cukrovkou už odmala, ale v dospívání je to velký zásah do mého života. Svoje pocity si nechávám raději pro sebe a rodina ze mě má radost že vše tak zvládám. Ale věřte mi, že na to myslím stále, každou vteřinu ať dělám cokoliv……..
Holka držim palce a silnou vůli 🙂 Cukrovku mam od mých 16 a už 4 roky se s tím peru.Někdy jsou chvilky kdy je to těžký a někdy mi to vůbec nepříde.Naprosto chápu tvoje obavy.Je to težký,když jsi ve věku dospívání,a najednou se Ti defakto obrátil život vzhůru nohama..Ale pokuď máš kolem sebe dost opory a lidi,který Ti pomůžou,tak si věřim,že všechno zvládneš 🙂
MY JSME TÝDEN Z NEMOCNICE DOMA, CUKROVKU MÁ MOJE 4 LETÁ ELIŠKA…JE TO ŠOK A OD TÉ DOBY CO JSEM SE TO DOZVĚDĚLA SE NEUMÍM SMÁT I KDYŽ SE PRÁVĚ KVŮLI NÍ SMÁT SNAŽÍM. MYSLÍM NA TO STÁLE A STRAŠNĚ SE BOJÍM ABYCH JÍ NĚJAK NEUBLÍŽILA, PROTOŽE Z NEMOCNICE JSEM SI TEDA PO TÝDNU, KDY NÁS „VYHODILI“ ŽÁDNÉ MOC VELKÉ ZNALOSTI NEPŘINESLA. DRŽÍM TI PALCE, AT TO ZVLÁDÁŠ. IVETA A ELIŠKA
„Jsou daleko horší nemoci než tahle, já mám cukruvku 6a půl roku a přišli na ni zrovna v den mých 21 narozenin,asi týden jsem pil podobně jako ty a pořád chodil na záchod k tomu se na konci toho týdne přidalo hluboké dýchání vysoký tep jak slalům docházela energie, srdce mi šíleně bylo, nemohl sem pořádně dýchat, tehdy mi rodiče protože já se nemohl už pořádně pohnout byl jsem nevyspalý zavolali záchranku, ta mě odvezla do nemocnice na normální oddělení kde si mě při příjmu prohlédli odebrali krev a poslali na pokoj s tím že mám asi něco se srdcem a dali mi dýchací balonek, po pár hodinách za mnou přišli na pokoj, když měli rozbor krve a byla to právě ta nepříjemná novinka „“máš cukrovku““, do té doby jsem se o ni nějak nezajímal a myslel jsem že ji mají jen staří lidé, chyba lávky , ještě tu noc mě převezli na JIPKU, napíchli mi kapačku a dali nějaký oblbovák na spánek a napojili mě na přístroje , občas jsem se v noci zbudil dali mi napít, po třech dnech co mi snížili hladinu c“
„Nerob si Terezko z toho tak tazku hlavu. Je to dost aj o psychike. Ja mam diabetes 3 roky (od 23 rokov) stalo sa mi to dokonca v nemecku na brigade a mal som štastie. Štastie aj v tom ze som bol dva tyzdne v nemocnici kde mi dali velmi dobry zaklad ako zit s cukrovkou.
Aj tak prve dva roky je to dost o uceni … casom ale prides urcite nato, ze to nie je az tak velky hendikep. Spytaj sa svojej doktorky ci nemozes ist do edukacneho centra, tam ta za dva tyzdne oboznamia zo vsetkymi moznymi komplikaciami, dostanes zaklady stravovania, a ukazu ti sposobom zivota s diabetes…
Cukru zdar , o)“
cao Terez….tak to sme dostali asi ve stejenou dobu…taky ji mam zhruba 2 mesice….ale ja mam nastesti dobrou doktorku ktera mi vsechno vysvetlila tak je to v klidu:_))) sice je mi 26 ale rikal sem si zeby muj party zivot jeste tak par let vydrzel…._))) sem mel prave jet na Creamfield openair pekne zaparit az do rana ..heh:-))) a tyden predtim..praask..a mate cukrovku… jako uz si zvykam pomalu..a i kamosi si zvykaji kdyz mi porad pipaji hodinky na jidlo nebo na INS hehe:_)))) jako kazdopadne to je debilni ze ji mam,ale nenadelam nic ze….ale tak aspon ted ziju relativne ,,zdrave,, 🙂 kdybys chtela nekdy pokecat mam profil na Libimseti….. nick: MartinS82 ..mej se