Je mi 29 let a DM I budu mít v Zaří již třetím rokem, celá situace mého onemocnění vznikla velmi náhle a docela dramaticky…
Jsem sportovec tělem a duší je sice pravda že v daném období jsem byl celkem pravidelný host různých večírků atd..a hlavně jsem byl po pracovní stránce velmi vytižený a co se týče mé životosprávy tak to nebylo taky zrovna to nejideálnější..ale co jsem si říkal mě se přece nemoci vyhíbají takže co se mi může stát…a ono najednoou ejhlé..během tří týdnů jsem zhubl 10kg, vypil 3-4L tekutin a na záchod jsem chodil asi tak 15x denně a o únavě ani nemluvím..k mé obvodní lékařce jsem zašel už v celku ve vyčerpaném stavu, ale přesto trvalo zhruba dalších 14 dní než se přišlo na to že moje hodnota cukru v časovém horizontu 1 měsice byla cca. 18-23 mmnol/l..co dodat jen to že jsem měl docela štěstí..Bohužel jsem v té době přišel o práci kdy můj zaměstnavatel považoval mé zdravotní potíže za simualci..i přes určenou diagnozu DM I mu nebylo stále jasné že jsem byl stále unaven a nebyl jsem schopen dostatečně vykonávat svoji práci na 100%. Tato zkušenost mě hodně jak se říká nakopla k vlastní seberealizaci a motivovala mě k založení vlastní firmy a nejen to snažím se žít zdravě a tak jak žije člověk s cukrovkou by mě žít možná každý zdraví člověk..
Co říci na závěr? asi už jen to že díky cukrovce jsem poznal nové lidi a hlavně to že člověk by si měl uvědomit že každá životní situace ať je zapekletější může být jen a jen přínosem.
Přeju krásný den
David
