Dia bláboly a skutečnost aneb Uvádění nepravdivých informací o diabetu v masmédiích na pravou míru

Co      :   “Tři staré dámy a revolver.”           

Kdo    :   TV

Kde    :    ČT1  ve 20:00

Kdy    :   1.11.2004

Zaujal mně  tento blábol :  

Hostitelka :     “Vezměte si koláč.”

Host  :            „Vy jste ho zapomněla osladit!“

Hostitelka  :    „To já schválně, protože vím že máte cukrovku, takže si ho oslaďte medem!“

Konec citátu.

Když opomineme nelogičnost, proč host diabetik se diví, že koláč není oslazen, zůstává zde neuvěřitelná neznalost autora hry o diabetu. Zda chtěl přítomností diabetika na scéně zpestřit obsazení nebo diváky trochu pobavit není zcela jasné.

Pokud byl  host diabetik 1. typu  a předpokládal, že bude pohoštěn koláčem, pak by si předem musel píchnout příslušnou dávku bolusového inzulinu  a potom by si mohl vzít koláč normálně oslazený a o žádném medu nemuselo padnout ani slovo, nehledě na to, že záměna cukru za med je z hlediska glykémie v tomto případě nesmyslná.

Pokud byl host diabetik 2.typu, pak musel dodržovat nejdříve pravidlo časovaných dávek potravin s odpovídající omezeným objemem sacharidů. Protože to byl jistě inteligentní diabetik, věděl, že sacharid již obsahuje těsto koláče (obilný škrob). Takže si mohl koláč vzít jen za předpokladu, že si vzal jen omezené množství, samozřejmě nejen bez cukru ale i bez medu (který je cukrem – fruktózou – rovněž napěchován), a to ještě by si tento neslazený koláč  vzal jen v době, která  mu je denním rozpisem jídla určena .

Ve skutečnosti proto dle našeho názoru probíhal dialog takto :

Hostitelka :     “Vezměte si koláč.”

Host  :            „Není  s cukrem ?“

Hostitelka  :    „Není, vím že máte cukrovku a tak jsem ho osladila umělým sladidlem.“

Host  :            „To je od Vás velmi milé, ale nezlobte se že ho ochutnám až za hodinku a jen malou porci.”

Hostitelka  :    „To je v naprostém pořádku. Jsem o diabetu celkem slušně informována.“

Host  :            „Jak je to možné? Vždyť sama cukrovku nemáte ?!”

Hostitelka  :    „Nemám, ale mám počítač a kvůli Vám jsem se o cukrovce informovala na webové stránce https://www.diasvet.cz,kde jsem se dozvěděla vše potřebné !“

Host  :           „Webové stránka Diasvět?! Tu navštěvuji také! A vždy se nemohu dočkat, až vyjde nové číslo!”

Část 2.    

Co          :   Divadelní hra

Název    :   “Tři na lavičce”          

Autor     :    Aldo Nicolaj

Kdy        :    sezona 2004

Scéna :  dva muži sedí na lavičce, přichází třetí muž , který se s oběma muži dá do hovoru a při rozloučení jim podá ruku. Po jeho odchodu ze scény  poznamená jeden z mužů na adresu muže, který odešel, tento blábol :

“ To byl asi diabetik, potily se mu ruce ! “

Konec citátu.

Názor redakce:

Jde opět o názornou ukázku, kdy auto jeví naprostou neznalost problematiky diabetu (což mu nelze mít za zlé, neboť každý není povinen vědět vše) a o jeho snaze začlenit “pro zpestření či poveselení diváků “ výstup diabetika (a to již je naopak nutné mít za zlé autorovi, protože překrucuje skutečnost, bagatelizuje vážný problém a uvádí diváky nediabetiky v nebezpečný omyl, že diabetes je jen taková legrace) .

K výše uvedené ukázce :

Diabetik 1. i  2. typu se potí stejně jako ostatní populace, to znamená, že někdo více, někdo méně –  jako každý jiný člověk. Bez ohledu na diabetes ! Ten nemá na pocení žádný vliv. Výjimka může nastat pouze při hypoglykemickém záchvatu, u  kterého může někdy dojít ke zvýšené potivosti a to především v oblasti obličejové. V tomto případě by však tento člověk si nepodával na procházce s náhodnými chodci ruce. Měl by totiž rozhodně podstatně jiné starosti. 

Ve skutečnosti proto dle našeho názoru probíhalo setkání takto:

Scéna : dva muži sedí na lavičce, přichází třetí muž, který se s oběma muži dá do hovoru a při rozloučení jim podá ruku. Po jeho odchodu ze scény  poznamená jeden z mužů na adresu muže, který odešel  :

“Asi na něj leze chřipka, potily se mu ruce! “