Jak na cukrovku v pubertě?
Puberta je pro všechny zůčastněné těžký čas. Mladí chtějí za každou cenu dokázat svou nezávislost a odmítají doteď uznávané autority. Zkoušejí nové a nepoznané a hormony se blázní.
Diabetes a puberta je horké téma. Mladí diabetici chtějí být samostatní a nezávislí i na své cukrovce. Často jedí bez omezení. Takto se střetávají s rodiči, kteří se vytyčili za cíl, ochránit své diabetické děti před vším nebezpečím. Nejen že mladí chtějí tzv. „přestřihnout pupeční šňůru“ svých rodičů, ale dokonce si neuvědomují, že tuto nezávislost získávají úkor svého zdraví.
Rodiče by se hlavně měli starat o to, aby jejich dítě mělo už v 11 či 12 letech funkční inzulínovou terapii. Měli by jim také přenechat co největší rozsah zodpovědnosti za jejich nemoc. Současně by se ale mělo dětem říci, že se kdykoli mohou na cokoli zeptal a můžou se spolehnout na to, že tu rodiče vždy budou pro ně. Stálé naléhání a kontrola není zrovna nejlepší taktikou.
Děti se musí naučit své onemocnění akceptovat a být za ně zodpovědní. Terapie by se ale měla přizpůsobit životu a ne naopak! Rodiče by měli svým dětem důvěřovat a měli by nechat je osamostatnit. Jejich úkolem je oceňovat a podporovat úspěchy v životě jejich dětí. Velmi důležité je také to, aby diabetes a normální život byli od sebe oddělení a aby se diabetes stal jen důležitou vedlejší věcí života.
Mladí si v tomto období sotva nechají od někoho blízkého poradit. Proto je důležité, aby se mladí zúčastňovali diatáborů. Neboť nehledě na lékařské školení je velmi důležitá výměna informací mezi stejně starými diabetiky. A také rodiče poznají, že dítě se o sebe dokáže samo postarat.
– všichni musí dohromady spolupracovat, aby se vyvarovali toho, že mladí diabetici obětují své zdraví sladkostem
– rodiče se musí naučit, že dítě nesmí stále kontrolovat
– ošetřující lékař musí dítěti vědecky vysvětlit, že chce, aby se dítě s diabetem začlenilo do světa dospělých
– diabetikovi musí být jasné, že je on sám za sebe zodpovědný. Svůj život může řídit jen on, nikdo jiný za něj zodpovědnost vzít nemůže. Jen když on sám zná co nejvíce o své nemoci a přebere za ni zodpovědnost, teprve pak může žít pěkný život.
