Myši krmené aspartamem vykazovaly více tukových usazenin a aktivitu imunitních buněk v cévách – známky rizika kardiovaskulárních onemocnění.
Výzkumníci naznačují, že dlouhodobá konzumace aspartamu může mít negativní účinky na zdraví srdce a riziko cukrovky, což vyžaduje další zkoumání.
Umělá sladidla jsou často propagována jako zdravější alternativa cukru, široce se vyskytující v dietních nealkoholických nápojích, pochutinách bez cukru a potravinách s „nulovým obsahem cukru“.
Nový výzkum publikovaný v Cell Metabolism však naznačuje, že aspartam – jedno z nejběžnějších sladidel – může mít neočekávané účinky na zdraví cév.
Studii provedli kardiovaskulární výzkumníci z Karolinska Institute ve Švédsku a zjistili, že aspartam spustil u myší zvýšenou hladinu inzulínu – což vedlo k většímu zánětu a hromadění plaku v tepnách.
Tyto účinky mohou časem zvýšit riziko srdečních onemocnění a mrtvice.
Výzkum byl podnícen náhodným pozorováním; jeden z vedoucích výzkumníků si všiml studenta pijícího dietní sodovku a navrhl prozkoumat její účinky.
Zatímco předchozí studie spojovaly umělá sladidla s kardiovaskulárním onemocněním a cukrovkou 2. typu, tato studie si kladla za cíl odhalit, jak se tyto účinky vyskytují na biologické úrovni.
Aby výzkumníci prozkoumali, krmili myši po dobu 12 týdnů stravou obsahující 0,15 % aspartamu – což je dávka ekvivalentní vypití tří plechovek dietní sody denně pro člověka.
Poté tyto myši porovnali s kontrolní skupinou, která aspartam nekonzumovala.
Nálezy byly překvapivé:
- U myší krmených aspartamem se v tepnách vytvořily větší, tučnější plaky – klíčový příznak aterosklerózy (kornatění tepen).
- Hladiny zánětu byly výrazně vyšší, zejména v krevních cévách.
- Hladiny inzulínu prudce vzrostly po konzumaci aspartamu, který zřejmě podporoval růst arteriálních plaků.
Inzulín hraje klíčovou roli při regulaci krevního cukru, ale nadměrné hladiny inzulínu mohou mít škodlivé účinky.
Studie zjistila, že aspartam, který je 200krát sladší než cukr, může oklamat receptory sladkosti těla – způsobit, že uvolní příliš mnoho inzulínu.
Zdá se, že tento nárůst inzulínu aktivuje imunitní signál zvaný CX3CL1, který se váže na vnitřní výstelku krevních cév a přitahuje imunitní buňky.
Tyto zachycené imunitní buňky podporují zánět, což vede ke zhoršení arteriálního zdraví.
Zatímco tato studie byla provedena na myších, biologické mechanismy, které se na ní podílejí – inzulinové špičky, zánět a hromadění plaku – jsou relevantní i u lidí.
Vědci se domnívají, že by to mohlo mít širší důsledky pro chronická onemocnění mimo srdeční onemocnění, včetně cukrovky 2. typu, artritidy a mrtvice.
Profesor Yihai Cao, hlavní autor studie, varuje, že umělá sladidla jsou nyní přítomna v mnoha zpracovaných potravinách, takže je nezbytné pochopit jejich dlouhodobé zdravotní účinky: „Umělá sladidla pronikla téměř do všech druhů potravin, takže musíme znát dlouhodobý dopad na zdraví,“ říká Cao.
Výzkumný tým plánuje provést studie na lidech, aby potvrdily, zda má aspartam podobné účinky u lidí.
Zdroj: diabetes.co.uk
